V pondělí 25.6. se ve večerních hodinách někde v prostoru nad Poděbrady začala tvořit silná osamnělá bouře a tiše a nepozorovaně se blížila s větrem směrem k mému bydlišti. Bylo čtvrt na deset, chystal jsem se pomalu jít spát, když jsem na západě velmi blízko uviděl temnou hradbu oblačnosti. Popadl jsem fotoaparát a vyšel jen tak nalehko zadní brankou na letiště obhlédnout situaci. To jsem však netušil, že mne čeká nejtvrdší zkouška nervů, jakou jsem doposud za bouřky podstoupil. Teprve na letišti jsem totiž rozpoznal krásně formovanou húlavu a rozhodl se vyfotit ji za každou cenu. Bylo už dost pozdě, světla málo a stativ jsem měl doma... Vracet jsem se nechtěl, zaklekl jsem tedy, vydýchal se, zaostřil a stiskl spoušť ... a znovu a znovu pořad dokola. Uvnitř mně to vřelo, ale nesměl jsem dopustit, aby se mé ruce třásly, nesměl jsem selhat jako minule. Všude vládlo hrobové ticho a dokonce i cvrčci náhle utichli. Ještě nehřmělo a jen neznatelně se začal zvedat lehký vánek směrem k bouřce. Tohle byl skutečný klid před bouří a ve vzduchu viselo nesnesitelné napětí. Věděl jsem, že jakmile bouře překoná hřeben sotva kilometr přede mnou, bude to opravdu velmi zlé. Přesto jsem v tom hrozivém tichu stál dál sám na holé pláni proti tomu monstru, které už bylo téměř nad mou hlavou a stále jsem pokoušel svůj osud. S maximálním soustředěním jsem vytvořil ještě druhé a třetí pamorama a pokaždé jsem musel ustoupit dále do letištní plochy, protože bouře se velmi rychle blížila. Když jsem skončil, měl jsem čelo shelfu přímo nad hlavou, poslední panorama zabírá úhel skoro 270°. Teď už jsem ale skutečně hazardoval se svým životem, urychleně jsem proto opustil dráhu a vrátil se do zástavby. Bylo to jen tak tak, už cestou mě bouře popoháněla prvními blesky. Po mém návratu se rozpoutalo peklo, spustil se přívalový déšť a vítr rval listí ze stromů. Zkoušel jsem ještě z podkroví fotografovat blesky, ale povedl se mi pouze jeden, ke všemu téměř neznatelný. To mi však příliš nevadilo, byl jsem hlavně rád, že se mi podařilo z tohoto nerovného duelu bez úhony vyváznout.