Po dvou velmi teplých dnech, kdy dokonce padaly teplotní rekordy, k nám dnes večer od západu dorazila studená fronta, přinášející kromě vítaného ochlazení také četné bouřky. Český hydrometeorologický ústav vzniklou situaci klasifikoval na celém území nejvyšším stupněm nebezpečí, takže se zdálo, že konečně bude co pozorovat. V podvečer se v západní části republiky skutečně vytvořily první bouřky postupující rychle k severovýchodu. Zpočátku se zdálo, že se mi nově vznikající formace vyhne a tak jsem se za ní vypravil směrem na Hradec Králové. Krátce po mém odjezdu se však začalo pravé křídlo linie rychle rozpínat k jihu, což jsem s povděkem přivítal a vrátil se vyčkávat do kolínské roviny. Situace se dosud vyvíjela velmi slibně, celý systém se nakrátko spojil v monumentální, 400 km dlouhou, squall line, ze které mi začalo být trochu ouzko. Tou dobou byla již linie téměř u mne a začalo slabě pršet. Vítr však zatím téměř nefoukal, takže jsem mohl nerušeně fotografovat blesky nad shelf cloudem, jehož kontury mezitím na severozápadě začaly vystupovat z jednolité tmavé stěny. Konečně něco zajímavého ! Elektrická aktivita byla výjimečně silná, šílený tanec světel v oblačnosti však nedoprovázelo téměř žádné hřmění a blesků typu CG jsem zahlédl jen velmi málo. Naprostá většina výbojů totiž byla typu CC, zůstávala ukryta uvnitř oblačnosti a jen občas se objevil nějaký ten anvil crawler.

Shelf se již přiblížil téměř nadosah, náhle však jakoby někdo otočil vypínačem a světla pohasla. Během pouhých tří minut blesky téměř ustaly, zatímco se dosud kompaktní límec začal trhat. Rozpršelo se víc, stáhl jsem se tedy na letiště, kde jsem přechod linie přečkal. Húlava na čele bouřky byla ještě poměrně slušná a nakrátko se spustil i přívalový déšť, ale to už bylo jen ze setrvačnosti. Celé to působilo, jakoby se squall line rozbila o Železné hory stejně, jako vlna o útesy. Všude kolem mne se teď už proháněly jen nízko letící frakty a tak nezbylo, než se vrátit domů.