Když se mi po přechodu tornádické bouře dne 25. června 2008 konečně podařilo vysvobodit se z pasti popadaných stromů, provedl jsem prvotní letmý průzkum okolí a téměř žádné rozsáhlé škody jsem nenalezl. Postupoval jsem totiž ve směru bouře, zatímco stopa škod po tornádu a microburstech její dráhu křížila. Ihned druhý den se objevila spousta zpráv o značných škodách ve Smrkovém Týnci a Deblově poblíž Chrudimi, zatímco já objevil pouze menší polom poblíž svého bydliště. Vůbec mne nenapadlo dávat si tyto dvě věci do souvislosti, až do tohoto dne. To jsem totiž objevil mohutný polom v místě červené 4... Než abych se ihned vydal po stopách jevu, obrátil jsem se nejprve k jeho počátku a hledal stopy jeho působení. První osamělé polámané stromy jsem zahlédl v místě červené 1, na které navazoval rozsáhlejší a mnou již dříve zmapovaný polom poblíž motorestu U svatého Václava (červená 2).

Na mapě jsou zaznamenána všechna stanoviště, ze kterých jsem pořídil fotodokumentaci. Každá značka obsahuje barevný, číselný a vektorový klíč. Barva značky určuje způsob průzkumu. Fialová označuje přímé sledování bouře, červená pozemní a modrá letecký průzkum. Číselný kód značky odkazuje na fotografie z tohoto místa pořízené. Orientace značky v mapě naznačuje směr pohledu. Tvar značky nepředstavuje šipku, ale zorné pole rozšiřující se od vrcholu v číselném kódu. Vrchol je místem, ze kterého byly fotografie pořízeny.

Další známky jevu jsou patrné na letišti Podhořany LKPN, kde se v jinak otevřeném terénu nachází průsek lesním výběžkem nad roklí Mezihoří (červená 3) a dále u silnice mezi Březinkou a Bílým Kamenem, která se díky vývratům stala neprůjezdnou.

První opravdu rozsáhlý polom se nalézá jen dva kilometry od mého domova v místě červené 4. Oblast polámaných stromů je až na výjimky ostře ohraničena, má šíři téměř 100 metrů (na videu je chybně uvedeno jen 50 metrů) a pokračuje přes silnici v místě červené 5 a 6 až na okraj lesa. Stromy jsou povětšinou opět ulámány a leží ve směru postupu jevu. V těchto místech je pohled na lesní průsek táhnoucí se oběma směry do dáli skutečně ohromující.

Jen o pár set metrů dále však spatřuji něco, co mi doslova vyráží dech (červená 7). Mezi obcemi Slavkovice a Jetonice zůstala po rozsáhlých lesních porostech pouze pustá mrtvá krajina. Kam se podívám, všude k nebi trčí jen pahýly ulámaných buků, smrků a borovic a šíře pásma v těchto místech dosahuje 400 metrů. Kam se poděly ty krásné lesy, které jsem znal odmalička ? Nacházím se pouhých 3,5 kilometru od domova a z toho, co vidím, mi běhá mráz po zádech...

Pokračuji dále do obce Sušice (červená 10 - 12), kde již průsek není tak široký a dosahuje "pouhých" 200 metrů. Je však pravdou, že po jeho okrajích se nachází spousta menších polomů, z nichž některé leží až kilometr od hlavního "tahu".

Poslední známky škod jsem zaznamenal v obci Tasovice (červená 13), kde jev zcela zjevně odnesl střechy několika domů a pokračoval dále na Vápenný Podol. Škody na stromoví již zde nejsou tolik patrné, ale na stráni nad vískou je ještě zřetelně polehlá louka.

Další vzdálený polom jsem objevil na protější stráni nad Prachovicemi (červená 15). Stopa jevu zde určitě nekončí, ale já se již dále ve svém průzkumu nepouštěl, protože ji již důkladně zmapovali jiní. Pozdější letecký průzkum ukáže, že stopa škod skutečně pokračuje dále až do Smrkového Týnce.