V úterý 30. června se bouřková nadílka předchozích dnů opakovala. Dnešek byl ale konečně trochu zajímavější a letos poprvé mi dal pocítit trochu toho správného bouřkového adrenalinu. Jakmile se jedna z bouřek přiblížila k mému bydlišti, vyjel jsem za ní nejprve na letiště a pokoušel se o nějaké blesky, tentokrát ovšem bez úspěchu. Bouřka postupovala rychle, takže již po pár minutách dosáhla mého stanoviště. Do boku auta narazila silná húlava a na kapotu zabubnovaly centimetrové kroupy. Tohle vypadalo zajímavě, takže jsem již na nic nečekal a namířil si to dále před bouřku směrem na Čáslav.

Pod svahem jsem zastavil na jednom ze svých míst, abych se zorientoval a přímo nad sebou jsem uviděl zřetelný náznak rodící se Whale's Mouth. Srážky mne ale brzy dostihly, takže jsem musel velmi rychle popojet dalších pár kilometrů do Vrdů. Když jsem zastavil, spatřil jsem nádhernou Whale's Mouth, která se mezitím za mnou vytvořila. Bouřka se během mého přesunu navíc rozdělila na dvě části. Severní část s Whale's Mouth mířila na Kutnou Horu, zatímco jižní se stočila k mnohem většímu bouřkovému systému na Golčův Jeníkov. Musel jsem si vybrat, za kterou se pustím, času však nebylo nazbyt, protože mne húlava i srážky rychle doháněly. Zvolil jsem severní buňku a vyrazil před ni směrem na Žehušice. Teprve teď jsem si uvědomil, že tohle už jsem přece jednou zažil... Před dvěma lety, 6. června 2007, jsem po stejných silnicích kvapně prchal před podobnou bouřkou se stejnou Whale's Mouth za zády. Tentokrát jsem se ale stěnou srážek nechal dostihnout už před Chotusicemi a jakmile nápor polevil a bouřka se trochu vzdálila, vydal jsem se zpět k domovu. Cestou jsem na mnoha místech pozoroval menší či větší potoky bahna a kamení, valící se tu a tam přes silnici, ale jinak jsem naštěstí na významné škody nikde nenarazil.